|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Šmejkal, Jiří ; Galeová, Nicol (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je architektonická studie komplexu Farmy 3d tiskáren v obci Jaroslavice. Technologie 3d tisku svoji rychlostí rozvoje dalekosáhle předběhla odezvu na svoje potřeby. Postrádá novou systematicky plánovanou typologii staveb odpovídající požadavkům farem. Farmy se přizpůsobují prostorům. Hlavním cílem práce je představit možnost, jak situaci obrátit a prostory přizpůsobovat farmám. Práce navazuje na urbanistický návrh restrukturalizace Jaroslavické krajiny zpracovaným v předchozím semestru. Projekt dodržuje zavedené zásady na úrovni mikroregionu v podobě důrazu na soběstačnost, integritu obyvatelstva nebo užití současných technologií. Pozemek je umístěn na jižní části hranic obce Jaroslavice. Na pozemku se nachází 3 zemědělské stavby, které do roku 2010, kdy byla vybudována fotovoltaická elektrárna, fungovaly ve spojení se sousedním zemědělským dvorem. Po vybudování elektrárny byly vazby nenávratně zpřetrhány. Budovy jsou ve velmi špatném stavu a vzájemná kooperace již nefunguje. Projekt stávající řešení nahrazuje a ukazuje zároveň možnost využití solární energie jiným způsobem. Stavební náplň tedy pracuje s hybridní typologií, kde je kombinován výrobní areál 3d tisku společně s dosažením maximálních solárních zisků fotovoltaických panelů. Pro návrh bylo dominantně užito generativních metod ať pro hledání formy z hlediska dosažení maximálních solárních zisků nebo po ověření efektivity konstrukce. Návrh pracuje s několika scénáři možného vývoje. Jsou rozpracovány 4 různé etapy růstu a provázání výrobních prostor. Tiskárny jsou schopny sami sebe replikovat takovou rychlostí, že lze předpokládat rychlý růst. Návrh užívá metod řízeného růstu pro simulaci rozvoje komplexu v podmínkách maximální solární radiace. Zrakovou nepohodu a přehřívání je zároveň řešeno atypickými slunolamy na vnějším fasádním plášti. Na slunolamu jsou použity tenkovrstvé fotovoltaické panely, proto je krom stínění schopen vyrábět elektřinu. Energeticky výhodný tvar společně s velkou výhodou dispozičního řešení, je místo chodbových dispozic volena základní buňka na centrálním půdorysu. Díky tomu je možné kontrolovat a obsluhovat mnohem efektivněji větší část strojů. Výrobní areál dopředu počítá plnou robotizovanou automatizací.
|
|
|
Tvorba hudby počítačem
Mederly, Peter ; Grézl, František (oponent) ; Fapšo, Michal (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce je analýza, návrh a implementace nového systému schopného generovat hudbu v reálném čase, na základě skutečných dat nebo libovolných rastrových obrázků. Práce poskytuje průřez historií snažení se o formalizaci kompozice hudby a prezentuje současné přístupy k její algoritmické tvorbě. Popisuje techniku programování pomocí omezujících podmínek která je vhodná i pro automatickou kompozici a je součástí implementovaného řešení. Práce do hloubky rozebírá základní komponenty aplikace (rozhraní, generátor, hudební jádro a zvukovou jednotku) a jejich vzájemné interakce. V práci jsou detailně vysvětleny všechny použité postupy a přístupy ke generování a zpracování hudebního materiálu, včetně mnoha průvodních obrázků a ukázkových příkladů. Hudební výstupy jsou podrobeny sérii testů, které odhalují možnosti aplikace a poukazují na její silné i slabé stránky. V závěru je uveden přínos autora v oblasti počítačem generované hudby a vyhlídky pro možná využití a budoucí rozšíření aplikace.
|
|
| |
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Šmejkal, Jiří ; Galeová, Nicol (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je architektonická studie komplexu Farmy 3d tiskáren v obci Jaroslavice. Technologie 3d tisku svoji rychlostí rozvoje dalekosáhle předběhla odezvu na svoje potřeby. Postrádá novou systematicky plánovanou typologii staveb odpovídající požadavkům farem. Farmy se přizpůsobují prostorům. Hlavním cílem práce je představit možnost, jak situaci obrátit a prostory přizpůsobovat farmám. Práce navazuje na urbanistický návrh restrukturalizace Jaroslavické krajiny zpracovaným v předchozím semestru. Projekt dodržuje zavedené zásady na úrovni mikroregionu v podobě důrazu na soběstačnost, integritu obyvatelstva nebo užití současných technologií. Pozemek je umístěn na jižní části hranic obce Jaroslavice. Na pozemku se nachází 3 zemědělské stavby, které do roku 2010, kdy byla vybudována fotovoltaická elektrárna, fungovaly ve spojení se sousedním zemědělským dvorem. Po vybudování elektrárny byly vazby nenávratně zpřetrhány. Budovy jsou ve velmi špatném stavu a vzájemná kooperace již nefunguje. Projekt stávající řešení nahrazuje a ukazuje zároveň možnost využití solární energie jiným způsobem. Stavební náplň tedy pracuje s hybridní typologií, kde je kombinován výrobní areál 3d tisku společně s dosažením maximálních solárních zisků fotovoltaických panelů. Pro návrh bylo dominantně užito generativních metod ať pro hledání formy z hlediska dosažení maximálních solárních zisků nebo po ověření efektivity konstrukce. Návrh pracuje s několika scénáři možného vývoje. Jsou rozpracovány 4 různé etapy růstu a provázání výrobních prostor. Tiskárny jsou schopny sami sebe replikovat takovou rychlostí, že lze předpokládat rychlý růst. Návrh užívá metod řízeného růstu pro simulaci rozvoje komplexu v podmínkách maximální solární radiace. Zrakovou nepohodu a přehřívání je zároveň řešeno atypickými slunolamy na vnějším fasádním plášti. Na slunolamu jsou použity tenkovrstvé fotovoltaické panely, proto je krom stínění schopen vyrábět elektřinu. Energeticky výhodný tvar společně s velkou výhodou dispozičního řešení, je místo chodbových dispozic volena základní buňka na centrálním půdorysu. Díky tomu je možné kontrolovat a obsluhovat mnohem efektivněji větší část strojů. Výrobní areál dopředu počítá plnou robotizovanou automatizací.
|
|
|
Tvorba hudby počítačem
Mederly, Peter ; Grézl, František (oponent) ; Fapšo, Michal (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce je analýza, návrh a implementace nového systému schopného generovat hudbu v reálném čase, na základě skutečných dat nebo libovolných rastrových obrázků. Práce poskytuje průřez historií snažení se o formalizaci kompozice hudby a prezentuje současné přístupy k její algoritmické tvorbě. Popisuje techniku programování pomocí omezujících podmínek která je vhodná i pro automatickou kompozici a je součástí implementovaného řešení. Práce do hloubky rozebírá základní komponenty aplikace (rozhraní, generátor, hudební jádro a zvukovou jednotku) a jejich vzájemné interakce. V práci jsou detailně vysvětleny všechny použité postupy a přístupy ke generování a zpracování hudebního materiálu, včetně mnoha průvodních obrázků a ukázkových příkladů. Hudební výstupy jsou podrobeny sérii testů, které odhalují možnosti aplikace a poukazují na její silné i slabé stránky. V závěru je uveden přínos autora v oblasti počítačem generované hudby a vyhlídky pro možná využití a budoucí rozšíření aplikace.
|
host ::
RSS.